Od dokončení školy se pořád točím v takovém bludném kruhu. Na jednu stranu dělám milion věcí, mám milion nápadů, ale na druhou stranu neustálý strach a pocit, že nic vlastně nedělám a že se jen poflakuju. Když už tyto pocity trvaly víc jak půl roku, o to víc jsem přemýšlela, jak to nějak zkorigovat a ten čas, kdy přemýšlím nad blbostma spíš využít jinak. Buď pro opravdový odpočinek nebo pro soustředěnější práci.