Pamatuju si to jako dnes, když jsme v 6. třídě měli na papír napsat naše vysněné povolání a papír potom nalepit na dveře. V té době běžely v televizi pořady Bydlení je hra a Jak se staví sen. Mě to tak moc bavilo sledovat, že jsem měla jasno. Interiérová desingerka. Napsala sem si na papír a po pár chvílích si vyslechla výsměch na moji adresu, že neumím ani správně napsat, čím chci být. Trochu mi to bylo líto, ale od té doby si alespoň přesně pamatuju, jak se slovo design píše. Kdyby věděli, že jsem ještě dlouho po tom ani netušila jak se správně vyslovuje, asi by se mi smáli ještě víc. Tenhle sen mě ale neopustil a já sem postupem času došla k tomu, že interiéry si zas tolik lidí nenechává dělat a bude lepší mít i nějakou tu "záchranu" v podobě architektury.

Škola už se nevyhnutelně blíží, což není nic pozitivního, takže konečně můžu vydat tyhle ne moc pozitivně působící fotky od Pavla Kůrky, které jsme nafotili ještě v červnu.
Taky na vás působí trochu depresivně?

Čtyři roky jsou pryč a když jsem končila střední, ty čtyři roky tam mi popravdě utíkaly mnohem rychleji, že jsem ani nevěřila, že už jim je konec. Ale teď? Čtyři roky na vysoké za mnou. Povedlo se mi dokončit bakalářské studium a i když to na jednu stranu uteklo rychle, na tu druhou musím říct, že se událo tolik věcí, že už si ty nejstarší ani nepamatuju tak přesně, jak bych chtěla. Čím to je? Proč nemám ani chuť slavit, když mám dvě třetiny vysoké za sebou. Je mi to trochu líto. Ty nejvýraznější a převládající vzpomínky mám na to, jak strašně jsem se celý semestry cítila a na to, jak jsem čtyři roky pořádně neviděla ani rodinu a kamarády. Už teď můžu s klidem říct, že moji školu nenávidím (ale i miluju zároveň). Navzdory tomu co mi dala, mi toho víc vzala a ještě dva roky brát bude.

Ahoj, došlo mi, že jsem vám sem pěkně dlouho nedala žádný fotky z focení. Fotím poslední dobou už jen opravdu málokdy, protože škola a práce mi berou veškerý čas, ale přeci jen párkrát za rok se s někým na něčem domluvím.
Tomu se tak stalo i ze začátku tohoto roku, kdy jsme byli s Tomášem Hlaváčem domluveni na focení se světýlkama. Ten den byla dost velká zima, bylo taky začátek února, kdo by to čekal.
Můj outfit byl jeden z mých nejoblíbenějších a to pouze sukně, silonky a tenká halenka. Po necelé hodině jsem už tedy úplně mrzla a nejhezčí fotky tedy vznikly z toho začátku, než jsme se světýlky mohli začít fotit.
Z fotek mám ale velkou radost, dopadly nad očekávání dobře. Jak se líbí vám?

Ahoj!
Minulý týden jsem byla domluvená na focení s fotografem, co normálně fotí jen akty a chtěl si vyzkoušet i něco "normálního", takže neaktového. Neměli jsme teda moc velký očekávání, ale já jsem s výsledkem spokojená. Co myslíte vy?
U mě jsou favoritky první tři.

Ahoj!
Už pár dní máme oficiálně zimu, Vánoce téměř za námi a jelikož si i já dávám trochu oddych od posledních pár týdnů, kdy jsem se ani nezastavila, píši vám tento článek. Ráda bych se s vámi podělila o výsledek z několika podzimních focení. Ti co mě sledují na instagramu už většinu asi viděli, a kdo ne, tak honem začněte, ať to máte z první ruky: ivana_slo