Je to už asi dva měsíce, co se mi splnil další cestovatelskej sen. A jak asi podle názvu tušíte, byl to právě Řím! (Dobře, tak podle fotky spíš Vatikán) Strašně jsem toužila po tom vidět Colosseum a Forum Romanum. Někdy se stává, že když se někam hodně těšíte, nakonec jste zklamaní. To se ale v mém případě naštěstí nestalo. Počasí nám vyšlo perfektně, nestály jsme nikde nekonečný řady a celkově jsem byla z našeho výletu nadšená. Architektura města na nás dýchala každým krokem. 

Náš výlet trval 4 dny, ale když je v tom i cestování, tak na samotné město jsme měly vlastně jen dny dva. I tak jsme stihly vše co bylo v plánu, včetně smlouvání u místních prodávajících. Bydlely jsme trochu dál od centra, takže jsme se vždy jen svezly ráno a večer, ale zbytek dne chodily pěšky. V těchto dnech tam bylo přes 30° a tak se nám někdy samotné procházky městem měnily na hon za stínem a hledáním vody. Musím říct, že mě příjemně překvapilo, kolik veřejných pítek po městě je (Možná je to tak všude v jižních městech, jen já jsem ještě skoro nikde nebyla, tak se nedivte, že se tomu divím :D ).  Většina z nich dokonce neustále protíkala, tak by mě zajímalo jak přesně fungují, moc se mi nechce věřit, že by v dnešní době někdo tolik plýtval pitnou vodou, ale kdo ví.

Nenechaly jsme se ochudit ani o pizzu a zmrzlinu, z obojího jsme nějak zvlášť nadšené však nebyly. Zmrzlinu jsem si sice vychutnávala každej den, ale i tak je pro mě pořád nejlepší zmrzlina od Vanille v Praze na Náměstí Míru.

Vzhledem k tomu, že jsme si každý den vařily a chystaly svačinky, vám žádný podnik ani místo, kde se dobře najíst nedoporučím.

Z věcí, které nás překvapily nepříjemně je určitě velký nepořádek. Před domem, kde jsme bydlely, byly celý 4 dny úplně přeplněný popelnice, takže všechen další nepořádek se házel kolem nich a pak to všude lítalo po ulicích.

Co mě mrzí, že se nevlezlo do našeho plánu, je návštěva pláže. O tu se tedy nenechám ochudit příště, protože jsem ještě nikdy u moře nebyla. Třeba se mi to poštěstí ještě dřív jinde než v Římě, ale i tak bych ji ráda viděla a strávila tam alespoň jeden den.

Skvěle mi na cestách vyšlo to, že ačkoliv jsem neměla sedět v letadle ani jednu cestu u okýnka, nakonec jsem seděla obě. Poprvé se chtěla vyměnit paní a podruhé jsem viděla, jak se louči jeden pár na na chodbičce letadla a slečna sedá vedle mě. Rychle jsem se teda nabídla, aby mohli sedět u sebe a nakonec nebyli rádi jen oni, ale i já, protože jsem z okna mela úžasnej výhled a navíc fajn slečnu vedle sebe, se kterou jsme nakonec prokecaly celej let.