Jsem tady s pokračováním workshopu na téma When interior design meets fashion v Miláně.

    O prvním dojmu jsem už mluvila v minulém článku TADY, takže dnes přicházím s tou lepší půlkou a vším dalším, z čeho jsem byla tak nadšená.

      Ve středu jsme začali pracovat na hrubém modelu hotelového pokoje, který jsme měli vytvořit ze všeho co najdeme doma, použít fantazii a být co nejvíc kreativní. No jo, to se vám řekne, ale jak máte něco najít doma, když vaše "doma" je několik stovek kilometrů daleko a vy bydlíte na hostelu nebo v tom lepším případě na airbnb?

Myslela jsem si, že si dělá srandu, když nám učitelka řekla, ať jdeme ze zadní strany supermarketů, že tam něco určitě najdeme.  Bylo to zvláštní. Jdete po ulici a díváte se kolem popelnic, jestli tam není nějaká skvělá krabice, petka se správnou barvou, jestli někde kolem školy něco nekvete. 

     Na dva dny se z nás stali lidi, co na každém kroku hledají něco, z čeho by se dal vyrobit model. Taková "nouzová" situace mi právě otevřela oči a po několika letech mě donutila myslet kreativně. Na našem airbnb bytě jsem tedy sebrala krabice od zbytku pizzy, co jsme si s holkama donesly z nedělního oběda. Dojedla jsem oříšky, protože z vnitřní strany byla skvělá barva (v modelu jako zrcadlo). Vzala folii na svačinu, několik čtverečků toaletního papíru a další různý krabičky z jídla, co jsem si v týdnu kupovala. 

     Z těch všech věcí jsme nakonec zvládli udělat podle nás celkem pěknej model. Zamilovali jsme se do něj (až na tu stěnu mezi koupelnou a ložnicí) a nevěřili, že dokážeme udělat ještě lepší aniž bychom za něj utratili spoustu peněz. 

     To jsme se však mýlili. Až jsme měli začít pracovat na tom finálním modelu, který by se dal prezentovat potencionálnímu klientovi, zjistili jsme, jak "škaredej" byl vlastně ten původní model. Několik drobných jsme za něj však utratili. Na každého včetně lepidla a tisku (textury na model + rešerše+čtyři reprezentující "plachty") vyšlo vše co jsme odevzdávali na cca 6e. 

    Bylo opravdu skvělý přemýšlet konečně kreativně, oprostit se od normálních školních problémů, dělat něco co mě bavilo a dělat to rukama, ne jen na počítači. 

     Musím přiznat, že poslední den jsme trochu nestíhali, ale nakonec jsme vše stihli a dokonce jsme podle toho, co nám vyučující říkala, byli nejlepší skupina. Pochválila nás za to, že jsme si vzali něco z toho co nám za celej týden říkala, že jsme se nebáli věci udělat jinak, používat netradiční materiály (rýže jako kamínky, místo plastové lišty pěkný papír)  a utratit za to co nejméně peněz. 

    Na konci týdne jsme odevzdávali koláž, hrubý model, finální model, video, rešerši na značku, kterou jsme se inspirovali a 4 "plachty" na kterých byl koncept, materiály a fotky našeho projektu. Tyto 4 papíry budou sloužit jako prezentace nejen pro ně, ale i pro nás, protože my ten model mít už nebudeme.

     Celkově jsem strašně moc nadšená a celý týden mě naučil strašně moc užitečných věcí, které určitě brzo využiju v praxi (bohužel ne v naší škole). Potvrdila jsem si, že interiér a architektura je ta správná cesta, která mě bude v budoucnu naplňovat. Začala jsem na se mnoho věcí dívat jinak a těším se, až budu mít míň školy, abych mohla zase něco tvořit. Přesně to mi totiž tak moc chybí. 

MILÁNO/1

MILÁNO/3