Z projížďky v Sefton parku

Delší dobu se snažím pochopit jak je to možný, ale asi budu muset přijmout fakt, že to tak prostě je. Tady v Liverpoolu jsou nějaký věci prostě naopak. Dá se tady dostat na kopec po rovince. A dokonce to funguje i opačně, vidíte před sebou kopec, ale na pohled vypadá docela v pohodě. Nic prudkýho, jenom takovej mírnej kopec. No jo, ale jak ho začnete vyjíždět, už vám tak mírnej nepříjde. Nechápu jak je to možný, fakt ne.

Při dnešní cestě z posilovny jsem se zničeho nic rozhodla, že neprojedu kruháč jako obvykle, ale zabočím směrem k řece. Blížil se krásný západ slunce, obloha byla téměř bez mráčků a já jsem nikam nepospíchala. Udělala jsem dobře, že jsem odbočila. Jsem úplně zamilovaná do jakýhokoliv výhledu na města a přírodu, no a tohle mi zpříjemnilo den.

Ahoj!
Musím se s vámi podělit o tu nádheru. Doslova! Ve čtvrtek po práci jsme grilovali a hned v pátek jsem měla volno, tak jsme toho využili a jeli na výlet. Chtěla jsem se tady konečně podívat na pěknou pláž a slyšela jsem, že se někde dá přejít na ostrov, pokud je odliv. Počasí nám přálo a tohle se mi opravdu splnilo. Sice jsem spala 3 hodiny, takže sem té energie na celodenní chození moc neměla, ale ta krása mě tak nabila energií, že jsem na to ani nemyslela. Nejdříve jsme se prošli po kolonádě a potom vyrazili na pláž, ze které se dá dojít na ostrov, na kterém jde dokonce zahlédnout i lachtany. My jsme takové štěstí neměli a viděli jsme je jen z dálky. No každopádně i tak to stálo za to, myslím, že slova jsou zbytečná, pojďte se kouknout na fotky.
P.S. Tenhle výhled je právě ten důvod, pro jsem si Liverpool tak zamilovala.

Ahoj!
Strašně to utíká, ale už jsem tady celých 10 dní. Měla jsem velký štěstí, protože jsem šla do práce už druhý den. Registrace v sushi vyšla a tak už hodím i do normální práce, ne jen občas do restaurace. A navíc jsem tady začala chodit do jedné luxusní posilovny, ale o té vám napíšu až příště.