Z projížďky v Sefton parku

Delší dobu se snažím pochopit jak je to možný, ale asi budu muset přijmout fakt, že to tak prostě je. Tady v Liverpoolu jsou nějaký věci prostě naopak. Dá se tady dostat na kopec po rovince. A dokonce to funguje i opačně, vidíte před sebou kopec, ale na pohled vypadá docela v pohodě. Nic prudkýho, jenom takovej mírnej kopec. No jo, ale jak ho začnete vyjíždět, už vám tak mírnej nepříjde. Nechápu jak je to možný, fakt ne.

Ahoj:)
Momentálně je to +- půlka mých prázdnin v Liverpoolu a nevím, jestli mám říct, že mě čeká ještě půlka, nebo už jen půlka. Na jednu stranu je to tady super, jsem úplně zamilovaná do mojí posilovny, ve které trávím velkou část volného času, díky anglické mzdě se nemusím dívat v obchodě na ceny a přemýšlet, jestli si tohle koupím nebo ne, ale na druhou stranu strašně trpím. Miluji léto, slunce, prostě přesně to počasí, co je teď v ČR a tady je přesný opak (kdo by to taky čekal, že), když mám v práci volno tak prší, a když jsem v práci tak buď prší taky, abych celá mokrá trávila den v pár stupních nad nulou, nebo je naopak nádherně a vedro. Dalo by se říct, že je to jak na schvál.
Naštěstí se už brzy poletím na necelý týden ohřát do Itálie. Strašně se těším. Jeden den plánujeme být v Miláně, máte někdo nějaký tip, kam zajít, co určitě nevynechat?

Brzy přidám recept na tuhle čokoládovou dobrotu.

Při dnešní cestě z posilovny jsem se zničeho nic rozhodla, že neprojedu kruháč jako obvykle, ale zabočím směrem k řece. Blížil se krásný západ slunce, obloha byla téměř bez mráčků a já jsem nikam nepospíchala. Udělala jsem dobře, že jsem odbočila. Jsem úplně zamilovaná do jakýhokoliv výhledu na města a přírodu, no a tohle mi zpříjemnilo den.