Ahojte!

Po dlouhé odmlce bych se chtěla vrátit k blogování a být více aktivnější, protože mi chybí zaznamenávat si různé události a zajímavosti jinak než jen do diáře. Začnu asi tím, co všechno se změnilo, čemu se momentálně věnuju a k čemu chci směřovat. A protože toho je opravdu moc, těch článků budě několik. Zrovna, když jsem si předepisovala tento článek, jsem seděla v letadle a letěla do Liverpoolu. Tentokrát už však ne na nějakou delší dobu, ale pouze na dovolenou. Tak neskutečně mi to tam chybí. Je to více jak rok, co jsem se odtud vrátila.

Jela jsem s mojí spolubydlící a zároveň nejlepší kamarádkou Kristýnou. Počasí nám vyšlo úplně krásně. Přiletěly jsme ve čtvrtek večer a hned v pátek se vrhly projít město.Musela jsem jí ukázat, proč to tam tak miluju.

Na oběd jsme si daly jak jinak než fish and chips v Liverpool One, což je nákupní centrum úplně ve středu města. Po obědě jsme se stavily do místní knihovny, která má ve druhém patře jeden obrovský historický sál. Nemohly jsme minout ani Beatles uličku a protože zrovna začalo pršet, "na skok" jsme zašly do Primarku, kterej patří mezi největší v Evropě si myslim. Má 5 pater a když tam jde člověk poprvé, je to fakt na celý odpoledne. Trochu jsem byla zklamaná, ale pár pěkných kousků a hlavně dárečků na vánoce jsem koupila, takže s prázdnou jsem rozhodně neodešla.

Další den následoval výlet na pláž Formby, na kterou navazuje přírodní rezervace neboli veverčí park. Je to tam opravdu nádherný, příroda jak z Teletabies. Kopečky s trávou, která vypadá jak koberec, keře a cestičky, díky kterým se tam dá jednoduše ztratit. Pokud v Liverpoolu budete, určitě to doporučuju navštívit, je to asi 15 minut chůze z vlakové stanice Formby. Z centra sem vlakem trvá cesta asi 35 minut.

Unavený a trochu promrzlý jsme dojely trochu blíže k centru, na Crosby, kde je restaurace, kde jsem pracovala. Ještě než ji otevřely jsem si sedly k Crosby lake do pěkné kavárny, kde mají nemožnou obsluhu. Bylo jich tam asi 5, u vstupu mají ten recepční stoleček s nápisem, kde vás vyzývají k počkání na usazení. To jsme tam stály asi 2 minuty, než k nám servírka došla, stejně nám řekla ať si sedneme kam chceme. Daly jsme si kafe a horkou čokoládu. To nám donesli celkem rychle, ovšem potom už si nás ani nevšimli. Povídali si tam, nudili se, ale to že tam už hodinu sedíme, máme dávno dopito, peněženky na stole, očima je pronásledujeme asi půl hodiny, to jim divný nepřišlo. Nakonec jsem je šla poprosit, jestli nám donesou účet, takže to bylo dalších 15 minut navíc, než jsme odtud mohly vůbec odejít. Místo na posezení tedy opravdu krásné, výhled na jezero a západ slunce nádherný, ovšem ta obsluha hrozná. Byla jsem tam už podruhé a předtím to bylo stejné. Odtud jsme se přemístily do restaurace na můj oblíbený fudge cake, pozdravila jsem známé, se kterými jsem pracovala a přečokoládovaný jsme si jely zaplavat do fitka, kam jsem celé předminulé léto chodila. Den nám však ještě nekončil. Doma jsem si uvařily večeři a nachystaly se do víru velkoměsta. Liverpoolské párty jsou legendární, určitě doporučuji se zajet podívat, jak šílení lidi jsou. Hlavně teda holky. Venku byla fakt hrozná zima a ony tam chodí jen v šatičkách, který jim zakrývají to nejnutnější a ještě k tomu jsou celou noc na 15 cm podpatcích, na kterých neumí chodit.

Sobotu jsme měly docela náročnou, proto byla neděle už taková poklidnější. Zamířily jsme ještě do centra, sehnat nějaký pohledy, kouknout do nějakých místních obchodů, nakoupit něco na oběd a k večeru nás vzal Kourosh (přítel od mojí úžasné Jarušky - bydlela jsem u nich, když jsem tu byla naposledy), u kterého jsme spaly, do Manchestru. Obejít jsem toho moc nestihli, ale viděli jsem vánoční trhy (V Anglii už  všude hrajou vánoční koledy, všude jsou vánoční výzdoby a někteří doma mají ozdobený i vánoční strom). Město zase úplně jiné než je Liverpool, ale taky moc krásné.

Po výletě nám ještě Kourosh udělal takovou rozlučkovou večeři a my už byly sbalené a nachystané vstávat před 5tou ráno, aby jsme stihly letadlo do Amstredamu.

Tak moc mi to tam chybí a s každou další minutou si stále více pohrávám s myšlenkou, že bych tam zase na léto jela, ale je mi tak líto, že bych v létě nebyla u nás v Česku. S rodinou, kamarády a nádherným počasím. Uvidíme jak to půjde dál, každopádně asi nebudu moct nijak cestovat na delší dobu, protože si to tam vždy tak moc oblíbím a tak moc mi to tam chybí. Máte to tak taky?