Taky se vám někdy stalo, že jste na něčem pracovali strašně dlouho, investovali do toho všechnu energii, a ne jen tu, vlastně celej váš život se kolem toho točil, a ono se to začalo všechno bortit jako domeček z karet? V tu chvíli si říkáte, že to nemůže být horší, že stačí vydržet a ono se to zase zlepší. Jenže co když ne? Co když se to všechno zhoršuje ještě víc a východisko z toho všeho se ztrácí v nedohlednu.

     V každém druhém článku se píše, abyste to hlavně nevzdávali. Stačí jen ještě víc přidat, myslet pozitivně a výsledky se objeví. Jenže kde vzít tu energii, motivaci nebo alespoň důvod to všechno nezahodit? To už se tam nepíše. Ví to vůbec někdo?
     Přesně v takové situaci se ocitli mí rodiče. Všechno, co od mládí budovali se jim začalo rozpadat. Přišly dluhy, problémy s koňmi, jejich majiteli, a když už to vypadalo, že bude líp, tak se všechno pokazilo ještě víc a trvá to až moc dlouho. Tak dlouho, že už stačí málo, aby to vzdali. A i když se jim snažím pomoct co to jen jde, nejsem ještě v takové situaci, abych na to stačila.
     Napadlo mě jim aspoň připomenout, co všechno už zvládli vytvořit, a doufat, že jim to přinese aspoň trochu naděje, že má smysl to nevzdávat a všechno to nezahodit.
     Zrovna se blížilo jejich výročí svatby, tak jsem jim nechala vytvořit fotoknihu, která by zachytila několik jejich důležitých okamžiků.  Některé stránky jsem nechala volné, aby si do nich mohli vlepit nebo napsat co budou sami chtít. Mamka si tam vlepila hned jejich svatební oznámení a doufám že tam časem vlepí ještě něco.

     Právě s tímto mi pomohlo Saal-Digital, u kterých jsem měla tu možnost knihu vytvořit. Jelikož jsem ji dělala na poslední chvíli, moc se mi hodilo, když jsem si mohla knihu vytvořit v aplikaci, kde jsem použila velkou nabídku šablon a dál ji dotvořila podle sebe. Po odeslání objednávky mi asi za tři dny kniha došla domů. Pokud tedy přemýšlíte nad podobným dárkem, firmu můžu s čistým svědomím doporučit. I co se kvality tisku týká, tak jsem spokojená, protože naskenované fotky nebyly zrovna v nejlepší kvalitě a bála jsem se, aby se tiskem ještě nezhoršily, to se ale naštěstí nestalo.

Ta američanka nahoře je mamka.

Jde vidět, že jsme sourozenci - vpravo. Ten nejmladší ještě takovou fotku nemá, nevím jestli je to proto, že už se naši tak nepusinkujou nebo protože není křen.