Nedávno jsem měla příležitost mluvit s lidmi o plánované výstavbě v Praze 12 a tahle zkušenost mě donutila zamyslet se na tím, proč se většina lidí staví k novým zástavbám a rekonstrukcím tak negativně. Nové zástavby a rekonstrukce můžou mít několik podob, proto bych se ráda vyjádřila k jedné z možností, která mi přijde jako jedna z těch nejpřínosnějších, ale společností spíše odmítaná.

Ptám se proč? 

Tohle považujeme za pěkný výhled z domova?

Je tohle panorama, které se dá obdivovat?

Atraktivní veřejný prostor?

      Opravdu jim přijde většina panelákových sídlišť jako atraktivní oblast k bydlení? Ty rádoby obchodní centra postavený ještě za socialismu o který se nikdo nestará a nejlíp vypadají v létě, kdy jsou zarostlý neopečovávanou zelení. Nedokážu věřit tomu, že tyhle typy staveb někdo považuje za něco, co má architektonickou hodnotu. Ty vysoký šedý baráky, který jsou hnusný zblízka úplně stejně jako z dálky. Těch 99% rekonstrukcí, kdy pak celé sídliště hraje všema barvama. Kolem obří betonový plochy plný aut. Tohle opravdu chceme jako společnost chránit? Všechno potřebuje péči, nemůžeme něco rychle postavit a po 50 letech tvrdit, že to má ve skutečnosti ještě vyšší hodnotu než v době postavení. Všichni odsuzují developerské bytovky, ale podle mě jsou paneláky úplně to samé, jestli ne ještě horší. Jakoby všichni zapomněli, že za všemi panelovými sídlišti stojí stát, který potřeboval rychle a levně vyřešit problém s velkým nárůstem obyvatel. Myslím, že my jako Češi se bojíme změn, raději si necháváme věci na které jsme zvyklí a nedáme příležitost něčemu novému.
Co kdyby to nové přineslo více pozitiv než těch negativ?