Jak překonávám strach z prezentování
Prezentování je něco, co většině z nás nahání hrůzu a děláme všechno pro to, aby se nám vyhnulo. Ještě do nedávna jsem patřila právě k této skupině lidí.
Bohužel je občas těžké se mu vyhnout. Nedávno jsem se zúčastnila krátkého workshopu na téma: Prezentační dovednosti a právě to mě inspirovalo k dnešnímu článku. Jaký byl můj postoj k prezentování? Jak se strachem z prezentování bojuju? A co užitečného jsem se dozvěděla na workshopu? Přesně to všechno se dnes dozvíte.
Prezentování pro mě bylo noční můrou už v době, kdy se tomu prezentování ani neříkalo. Pamatuji si, jak jsem se styděla už ve školce na besídce nebo při čtení referátu před celou třídou na základní škole. Následně to přešlo k účastem na studentských architektonických soutěží až k pravidelným prezentacím na vysoké v rámci ateliéru nebo jakýchkoliv dalších pracích. Vždycky bych dala cokoliv za to, aby se na mě nedostala řada, abych nemusela stát před celou tou skupinou lidí a něco říkat. Bylo mi úplně jedno co je to za téma, jestli si vše napíšu na papír a budu to číst nebo se budu snažit improvizovat. V obou případech to byla hrůza. Potily se mi ruce, třásl se mi hlas a já zapomněla co jsem vlastně chtěla říct. Často jsem z toho byla nervózní už několik dní dopředu. Bolelo mě břicho, hlava a celou mě to fakt vyčerpávalo, přitom většinou nešlo o žádnou extra důležitou prezentaci.
Postupem času mě to ale začalo fakt hodně štvát. Viděla jsem, jak velkou výhodu mají ti, co svůj projekt dokážou prodat. A dokážou ho prodat a obhájit právě díky skvělé prezentaci. Snažila jsem se na sobě začít víc pracovat.
Udělat krok vpřed, když se strach dostaví a ne před ním utíkat.
Zjistila jsem, že čím víc věřím tomu, co prezentuji (v mém případě to byly hlavně architektonické návrhy ve škole), tím víc věřím sobě. Když si pevně stojím za svým návrhem a dostatečně se před prezentací připravím, nemám takový strach. Doma jsem si vždy připravila prezentaci tak, abych s ní byla spokojená, ujasnila jsem si, o čem přesně chci mluvit, co je nutné zmínit. Od té doby je to o dost lepší. Při prezentování se necítím tak nejistě a hlavně odešel ten opravdu hrozný strach z prezentování obecně. Pořád jsem lehce nervózní, ale už je to většinou taková ta zdravá nervozita.
Velkou zkouškou a vlastně opravdu velký krok jsem musela udělat, když jsem dostala možnost prezentovat na konferenci Vizkon. To byl takový asi největší zlom, u toho jsem si řekla, že je to prostě taková příležitost, že to nesmím odmítnout a pokazit jen kvůli strachu z prezentování.
Pokud máte teda i vy nějakou možnost prezentovat, určitě se jí chopte, jedině praxí se můžete posunout dál a postupně se zbavit strachu.
Vyzkoušejte si různé druhy prezentování. Je pro vás lepší při prezentování stát na místě nebo se občas trochu projít a víc tak navázat kontakt s posluchači? Je pro vás lepší mít poznámky napsané na jednom papíře za sebou, formou kartiček nebo v poznámkách přímo v powerpointové prezentaci? Zkoušejte různé variace, sledujte jak prezentují ostatní a všímejte si, co se vám na jejich výstupu libí. Je to oční kontakt nebo práce s rukama? Vadí vám, když se dívá často na obrazovku s vámi a tím se k vám točí zády? Vypozorované věci můžete aplikovat ve vašich prezentacích a tím je zlepšovat.
Jak jsem se z chyb poučila já?
Ještě v době, kdy jsem prezentace opravdu nesnášela, ale už jsem se snažila na sobě trochu pracovat, jsem se spolužačkou zúčastnila menší architektonické soutěže, na které jsme náš návrh musely odprezentovat před porotou i ostatními účastníky. Prezentací jsme se bály obě, ale zkusily jsme metodu takové trochu improvizace. Do samotné powerpointové prezentace jsme naházely obrázky a skicy, co jsem navrhly, ale nějak zvlášť jsme nad ní nepřemýšlely. Párkrát jsme si proslovy zkusily, abychom věděly, která bude o čem mluvit a pak přišla ta chvíle, kdy jsme to měly říkat naostro. Dopadlo to strašně! Bylo poznat, jak nervózní jsme, jak nám vypadávají slova a třese se nám hlas. Sebevědomí nám ani nepřidaly skvělé návrhy, které byly prezentovány před náma. No co. Poučily jsme se a šly dál.
Asi o rok nebo dva později nás čekala další soutěž. Tady už jsme si byly jistější naším návrhem, ale vysvětlit ho bylo tak složité, že jsme si naši prezentaci napsaly slovo od slova a četli ji. No co myslíte? Bylo to ještě horší!
Díky tomu jsem si uvědomila, že i samotná příprava na prezentaci je strašně důležitá, protože čím líp si to připravíte, tím lehčí pro vás bude a nebudete potřebovat si nic psát slovo od slova. Bohatě stačí napsat si hlavní body, o kterých pak budete mnohem přirozeněji mluvit. Vyzkoušela jsem si teda oba extrémy a zjistila, že nejlepší je něco mezi.
Další moje rada, jak se v prezentacích zlepšovat, je chodit na různé kurzy a sledovat videa, která se prezentacemi a mluvením na veřejnosti zabývají.
Já jsem byla nedávno na kurzu Prezentační dovednosti, který mají všichni studenti ČVUT zdarma. Nebyl to úplně tak kurz, ale spíš workshop, kde jsme se dozvěděli základy prezentování, práci s naším tělem, s gesty a nakonec jsme museli předvést krátkou prezentaci. Skvělé bylo, že každému se dala i zpětná vazba, která nehodnotila jen to jak u toho vypadáme, ale jestli jsme splnily i hlavní body správné prezentace. A jaké že to jsou?
Každá prezentace by měla mít 3 části:
Úvod, hlavní část a závěr.
Věděli jste, že z 10 minutové prezentace člověk opravdu poslouchá pouhé 2,5 minuty? A že to, co si z těch 2,5 minuty opravdu zapamatuje je maximálně 30s?
Pokud ne, tak teď už to víme, takže s tím můžeme dál pracovat i při tvorbě prezentace.
Je úplně jedno, jak dlouhá prezentace bude, ale vždy je super tyto tři části dodržet.
- Úvod by měl určitě obsahovat navázání očního kontaktu, pozdrav, vaše celé jméno a téma vaší prezentace. Skvělé je, když vaše posluchače seznámíte s hlavními body, kterými se budete zabývat v hlavní části. Tahle úvodní část by měla zabrat zhruba minutu. Určitě nezapomeňte stát zpříma, narovnaní, uvolnění a s úsměvem na tváři.
- Hlavní část by měla být rozdělena na maximálně 5 části, aby to pro pro posluchače bylo srozumitelnější a hlavně aby se v prezentaci lepe orientoval. Volte krátké jednoduché věty, a nebojte se v prezentaci použít i nějaký příběh.
- Závěr je ještě důležitější, než samotná hlavní část. Posluchači totiž zase trochu zpozorní a přichází vaše šance. Opakování je matkou moudrosti, proto velmi stručně zopakujte hlavní informace z prezentace, zdůrazněte to nejdůležitější a na závěr přidejte třeba nějaký citát, který se k vašemu tématu hodí. Stejně jako úvod, by i závěr měl mít kolem 1minuty a měl by udelat příjemný dojem na konec.
Pokud prezentuje v doprovodu projektoru, určitě si vaši grafickou prezentaci připravte tak, aby jste ji mohli použít i jako takovou malou osnovu. Přidejte krátké heslo přímo do slidu, doplňte ji jednoduchými obrázky a schematy, aby měli diváci přehled o čem hovoříte a vy takové malé vodítko. Stoprocentně stojí za to, věnovat samotné přípravě nějaký čas, rozmyslet si, jak mají jít jednotlivé body a témata po sobě. Určitě si tam ale nevypisujte celé složité věty, protože ty budou svádět pozornost a prezentace má být o mluvení, ne o čtení. Dejte si záležet i na grafice prezentace. Vyvarujte se většímu množství sytých barev (volila bych max 1) a moc velkého nebo naopak moc malého písma. Určitě zapůsobí sladěná prezentace s jednotnou grafikou.
Kdybych měla přidat ještě takové techničtější tipy, tak to budou určitě si powerpointovou prezentaci uložit i do formátu PDF, do straší verze PowerPointu. Všechny tyto verze si pak pošlete i na e-mail, a dejte klidně na dvě fleshky. Tedy pokud neprezentujete se svým počítačem.
Pokud se vám klepou ruce nebo máte tendenci svůj papír s poznámkami krčit, vyplatí se mít nějaké pevné desky, které budete mít v ruce. Nepůjde tak moc vidět vaše nervozita.
Na závěr si to tedy shrneme přehledněji v bodech.
Jak vypadá struktura správné prezentace:
- Úvod - pozdrav, vaše celé jméno, téma prezentace a stručný obsah
- Hlavní část - rozdělená na max 5 bodů, jednoduché věty
- Závěr - krátké shrnutí hlavní části, citát nebo nějakou tematickou větu na odlehčení na konec
Tipy jak zmírnit strach z prezentování:
- pracovat na sebedůvěře
- být si jistí tím, co prezentujeme, věřit našemu projektu/produktu
- nepodcenit přípravu
- napsat si stručně hlavní body, které chceme zmínit na papír, případně i důležité čísla/datumy
- vyhledávat příležitosti k prezentování a mluvení před lidmi
Jak zlepšit své prezentační dovednosti:
- pozorujte ostatní a učte se z jejich jejich kladů i záporů
- navštivte nějaké kurzy o rétorice, prezentování nebo podobné
- stůjte zpříma, dívejte se i do publika
- přidejte nějaké své zážitky nebo oblíbený citát
Powerpointové prezentace:
- promyslete si pořádně powerpointovou prezentaci a použijte ji i k pojmenování důležitých myšlenek
- zkuste si nějakou svoji prezentaci nahrát s podívejte se na sebe
- do prezentací nedávejte moc textu, ale spíš hesla
- použíjte jednoduchou jednotnou grafiku s max 1 výraznou barvou
- prezentaci si uložte do PDF a pošlete raději do e-mailu + dejte třeba i na rezervní fleshku
Určitě mi napište, jak s prezentacemi bojujete vy a co třeba pomáhá vám.
A pokud vyzkoušíte nějaký z uvedených bodů, budu moc ráda, když napíšete vaše zkušenosti.
DALŠÍ ČLÁNKY NA PODOBNÉ TÉMA:
10 komentářů
Moc hezký článek, je mi dost blízký!
OdpovědětVymazatAč provázím na českých hradech a zámcích, tak mám s nervozitou a strachem z jakékoli prezentace velký strach, ač by to možná málokdo řekl. Ve skutečnosti ale před úplně každou prohlídkou bojuji sám se sebou, abych to zvládl. Většinou mi pomůže prostě a jednoduše to, že mi nic jiného stejně nezbývá! :-D A to když si vzpomenu na prohlídku, kde přijela moje učitelka a škola, na kterou jsem rok předtím chodil - to byly taky slušné nervy. Chtěl jsem jim ukázat, že se ženský ve mě spletly, když si myslely, že nic v životě nedokážu. No, snad se to podařilo, ačkoli mi kantorka tehdy jen řekla, že "konečně nemluvím jako debil"...jo, pochvala od mé bývalé paní učitelky dokázala zahřát u srdce. Ale byl jsem tehdy moc rád, když se to líbilo i těm, kvůli kterým ten školní výlet vlastně byl uspořádaný. Beru to v takovém svém žebříčku hodně vysoko... :-)
Ale třeba ve škole? Tam jsem daleko podělanější, než na prohlídce. Zrovna několik měsíců zpátky jsem o své bývalé památce měl vyprávět ve škole na semináři. Výklad na dvacet minut a teď "bav se". Hele, tím, že to bylo o právě té památce, jsem dokázal přepnout do "průvodcovské role", čímž jsem ten výklad vlastně zvládl na pohodu. :-)
Je dobrý, že se svým strachem bojuješ. Není dobré se tím nechat pohltit. Žijeme v takovém světě, kde se Ti fakt hodí schopnost prezentace, pokud chceš dělat práci, která Tě bude bavit! :-) Držím Ti palce, Ivush.
O osobní rozvoj se také zajímám a taky jsem viděl jednu úžasnou přednášku přesně na toto téma, musím říct z vlastní zkušenosti, protože já sám taky z prezentací zrovna dvakrát nejásám, je super si o tom přečíst nebo pustit přednášku, ale otázkou je jak to pak dostat do té praxe.
OdpovědětVymazatJá po té přednášce jsem byl odhodlaný být dobrý prezentující, pak přišla prezentace a já udělal blbě snad všechno, co se dalo. Samozřejmě je to o návyku, pokud budeme prezentovat hodně často, tak se to stane i naši součástí. Nicméně moc zajímavý článek, nějaké věci z něj vím z přednášky některé jsou mi novinkou a zkusím je dát do praxe :)
Je to jen o tom to zkoušet a zkoušet, věřím, že se 100% odhodláním se výsledky brzy začnou projevovat :)
VymazatMůžu potvrdit, že připravenost dělá velké rozdíly. Když to není prezentace, kterou jsem dokončovala na poslední chvíli ráno, a když si několikrát prostuduju materiály k prezentaci, tak to jde líp a bez zadrhávání.
OdpovědětVymazatVďaka za tento článok, tiež mám veľký strach z prezentovania a hoc sa to pomaličky lepší, stále mám ešte čo zlepšovať :)
OdpovědětVymazatWhat A Fancy World
No, mne by také docela dost zajímalo, jak překonat nějaký strach z prezentování... Bude se mi to docela dost hodit, protože jsem nedávno hledala nějakou práci na zkrácený úvazek a vůbec se mi nedařilo hrozně dlouho nic najít. Nakonec se mi ale podařilo a za týden bych měla jít na pohovor, tak uvidíme, jak to celé dopadne :-)
OdpovědětVymazatDržím pěsti u pohovoru, věřím, že je důležitý se nepodceňovat, ale taky realisticky posoudit, co opravdu můžeme nabídnout. Rozhovory většinou bývají v pohodě, je super si připravit i 2-3 otázky na zaměstnavatele a být hlavně upřímný :) Dej pak vědět, jak to dopadlo :)
VymazatAhoj Ivush, tak už mám po pohovoru a nakonec mě vzali! Takže mám hrozně velikou radost a je to fakt fajn :) Nicméně ty pokračuj dál v tom tvém blogování, děláš to náramně a určitě se tady nevidíme naposledy :-)
VymazatAhoj, no tak to mám opravdu velkou radost! Gratuluji :) Snad tě bude práce bavit a budeš mít i super kolektiv. :) Jinak už chystám další články, tak snad se mi je podaří dokončit brzy ať je zase co číst :)
VymazatJá to bral vždycky tak, že prostě musím vystoupit z komfortní zóny. Ale doteď s tím mám problém. Na druhou stranu, když si zvyknete na ten výstup z komforntí zóny, tak vám to vadí méně. Ostatně pro mě byl výstup z komfortní zóny i spaní pod širákem. To jsem si zde četl všechny možné rady jak na to... no, a dneska na to nedám dopustit. Tak stejně to mám i s prezentováním. :)
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář:)