Do konce roku nám zbývá už pouhých pár hodin, a tak je ta pravá chvíle zhodnotit, jaký byl, co mě naučil, co mi dal a co naopak vzal. Musím říct, že to byl krásný rok, ve kterém jsem zažila spoustu úžasných věcí, splnila si několik mých cílů, navštívila spoustu nových míst a celkově byla opravdu převážně šťastná. Byl to sice rok, ve kterém bylo i několik těžkých a smutných okamžiků, všechny tyto záležitosti mě však posunuly dál. Přemýšlím, zda vám nejdříve přiblížit ty dobré nebo ty špatné, ale možná bude lepší začít popořadě.
Jsem tady s pokračováním mojeho výletu, o jehož průběhu jsem psala v předchozím článku TADY. Chybí nám však zakončení a tím bylo několik hodin v Amsterdamu. Před 10 hodinou dopoledne naše letadlo z Liverpoolu přistálo na letišti a několik prvních minut docela hodně ovlivnilo můj názor na Amsterdam.
Ahojte!
Po dlouhé odmlce bych se chtěla vrátit k blogování a být více aktivnější, protože mi chybí zaznamenávat si různé události a zajímavosti jinak než jen do diáře. Začnu asi tím, co všechno se změnilo, čemu se momentálně věnuju a k čemu chci směřovat. A protože toho je opravdu moc, těch článků budě několik. Zrovna, když jsem si předepisovala tento článek, jsem seděla v letadle a letěla do Liverpoolu. Tentokrát už však ne na nějakou delší dobu, ale pouze na dovolenou. Tak neskutečně mi to tam chybí. Je to více jak rok, co jsem se odtud vrátila.
Ahoj!
Dnes vás provedu až na vrchol Monte Baldo, právě tam jsme měli hned další den namířeno. Vyjeli jsme už kolem 8 ráno a bohužel nenašli úplně tu správnou cestu ke správnému vrcholu a k lanovce, která tam vede, ale myslím, že hora jak hora, nebo ne?
Ahoj!
Je tady další část naší dovolené v Itálii.
Hned první večer jsme skočili do jezera, a já, jelikož jsem nikdy neplavala v moři ani v žádném větším jezeře, no vlastně vždycky jen v bazénu nebo v lomu, jsem měla docela strach plavat dál od břehu, protože byly docela vlny, a na to jsem nebyla zvyklá. Navíc sem se nohama stále motala do různých dlouhých řas co tam rostly a strašně sem se toho bála.