Vítejte u prvního článku v roce 2017!

       Kdy jindy by byla vhodnější chvíle psát o předsevzetích než teď? Ať už si nějaká dáváte nebo ne, určitě neuškodí, udělat si sami pro sebe takový souhrn všeho, co se vám minulý rok povedlo a z čeho jste se naopak poučili.

      Pojďte si udělat chvilku sami pro sebe, nebo si klidně udělejte takový malý dýchánek s blízkými přáteli a popovídejte si o tom jak hodnotíte minulý rok a s čím novým přicházíte do toho nového.

     Nemusí to být velké věci, vždyť k radosti stačí málo. Povedlo se vám spát pravidelně alespoň 6-8 hodin? Začali jste více chodit na procházky do přírody? Přečetli jste si knížku, na kterou jste si dlouho neudělali čas?

     Já osobně si novoroční předsevzetí většinou nedávám. Dávám si však předsevzetí během roku. Vím, že ne vždy je možné s něčím začít hned. Například teď v období zkouškového je těžké všechno to učení skloubit s prací, natož tak s tím, že bych se chtěla dostat k přečtení těch hromady knížek, co mi leží v knihovně, nebo se podívat na filmy, které chci vidět už třeba rok. Důležité však je, že mám odhodlání to udělat a snažím se ten čas najít. Už se mi povedlo splnit si několik snů a dosáhnout několika cílů (O některých jsem se zmínila ze článku, kde shrnuji rok 2016 TADY). Pro někoho se to můžou zdát jako blbosti a malé věci, ale podle mě je důležité umět si splnit i ta malá přání. Ráda bych se tedy podělila o pár tipů, které pomáhají mě.

1. Dávám si co nejkonkrétnější cíl

       Pokud si řeknete, že chcete začít více číst, více odpočívat, více se vídat s přáteli nebo rodinou, bude těžké tohle předsevzetí splnit, protože nikde není definováno, co znamená slovo "více". Například pro mě je jednodušší si říct, že si každý den najdu 5-10 minut na to, abych si zopakovala slovíčka ze špaňělštiny, než když bych si jenom řekla, že se naučím španělsky. Takhle si těch pár minut najdu a vím že mám splněno, pokud bych to neudělala, kdo za mě rozhodne jestli sem se tu španělštinu učila nebo ne?

2. Používám diář, plánuji čas co nejkonkrétněji a vše se snažím dodržet

       Tohle je snad můj nejsilnější motivátor a věc, bez které nemůžu existovat. Všechny důležitý události si do něj zapíšu a podle toho si naplánuju, co kdy budu dělat. Díky tomu se mi daří stíhat všechno, co chci. Když vím dopředu co mě čeká, jednodušeji a efektivněji dokážu využít všechen volný čas. Napíšu si, jaký úkol přesně udělám. Nejčastěji moje dny tedy obsahují poznámku, že jsem v práci, tam vím že končím o půl 6, takže z práce jdu rovnou do posilovny a pak teprve domů. Protože vím, že příjdu až docela pozdě večer a docela unavená, nechám si na ten den pouze jednodušší věci do školy, ty který mi neseberou tolik času a energie, ale je potřeba je udělat. Málo kdy se mi tedy stane, že svoje plány změním, to musí být opravdu něco hodně nečekaného nebo důležitého. Tím, že si to napíšu mám touhu si ten daný úkol i odškrtnout jako úplně hotový, a to mě motivuje ho dotáhnout dokonce, ne jen ho načít.

3. Rozdělím si úkol na menší části.

       Další mojí oblíbenou taktikou je si úkoly rozdělit na menší části. Často mám do školy projekty a věci, které zabírají hodně času, jsou rozsáhlé a kdybych je měla dělat najednou, nedokopu se k nim snad nikdy. Pokud si je však rozdělím, někdy i na fakt extra primitivní úkoly, rázem se stanou něčím lákavějším. Splním je mnohem dříve, s větší chutí a někdy toho dokonce zvládnu i víc, protože zjistím, že tak hrozné to nebylo. Můžu si pak tedy odškrtnout i ten sebemenší krok a být ráda, že se na to úplně nevykašlala.

4. Věnuji čas jen tomu, co je pro mě důležité

       Málo kdy, mě uvidíte trávit čas (ať už by to bylo pouhé prohození slov) s člověkem, se kterým nejsem šťastná. Málo kdy mě uvidíte, že dělám něco, co sama nechci. Takové aktivity a lidi, kteří mi nic nedávají ze svého života vypouštím, ignoruji je a nenechávám je okrádat mě o čas, který dokážu využít 100x lépe. Zamyslete se tedy nad tím, zda nemáte kolem sebe lidi, kteří vás vlastně jen vysávají, zda neděláte věci, které se dají dělat jinak. Čas plyne všem stejně, proto si ho hlídám co nejvíc to jde.

5. Když se mi něco nepodaří, zkouším to znovu

       Každému se občas stane, že něco nezvládne tak jak by si přál. Pokud třeba nestihnu něco, co jsem si naplánovala, nenechám se odradit a snažím se to splnit co nejdříve to jde. Zhodnotím, proč se mi to nepovedlo a co můžu příště udělat jinak.

6. Odpočívám, kdykoliv to potřebuji

       Nesnažím se probdít noci, sedět u učení s myšlenkami na spánek. Akorát se tím ještě víc unavuji. Proto i když nestíhám, jdu prostě spát nebo jdu do posilovny. Prostě udělat to, co mojě tělo potřebuje na to, aby se hodilo trochu do pohody a mohlo být zase produktivní.

7. Věřím

       Zásadní k tomu všechno je ale věřit tomu, že to dokážete, a ne jen věřit, ale spíš to brát jako hotovou věc. Vůbec si nepřipouštět, jaký překážky v cestě máte. Sama mám s tímhle bodem velký problém, protože strašně se vším stresuju a bojím se, že něco nezvládnu. Ta víra o které však mluvím teď je jiná, je to něco co se týká vašich dlouhodobých, stálých přání a snů, ne jen krátkodobá nedůvěra.