Do konce roku nám zbývá už pouhých pár hodin, a tak je ta pravá chvíle zhodnotit, jaký byl, co mě naučil, co mi dal a co naopak vzal. Musím říct, že to byl krásný rok, ve kterém jsem zažila spoustu úžasných věcí, splnila si několik mých cílů, navštívila spoustu nových míst a celkově byla opravdu převážně šťastná. Byl to sice rok, ve kterém bylo i několik těžkých a smutných okamžiků, všechny tyto záležitosti mě však posunuly dál. Přemýšlím, zda vám nejdříve přiblížit ty dobré nebo ty špatné, ale možná bude lepší začít popořadě.

          Hned v lednu jsem v polovině zkouškového jela na týden do německého Frankfurtu na vánoční veletrh (určují se zde trendy na nadcházející vánoce). Jelikož jsem byla každý den zavřená na výstavišti, tak jsem z města moc věcí neviděla. Bylo však super vidět něco, kam bych se sama podívat nejela. Z auta město vypadalo úplně nádherně a moderně. Bydleli jsme v příjemném hotelu, kde jsem měla takový svůj koutek a skvělý výhled z okna, božské snídaně a večeři jsme měli vždy v jedné blízké restauraci, kde dělali výborný lasagne. Po tomhle týdnu jsem pokračovala v dělání zkoušek a bylo to zatím nejhorší zkouškový, který jsem kdy měla. Všechny předměty jsem dělala na 2x, matiku dokonce na 3x. Bylo to fakt psychický náročný a snad už tak hrozný zkouškový mít nebudu.

         Březen jsme zahájili tím, že jsem s mojí kamarádkou Kik strávila víkend ve škole na workshopu, kde jsme navrhovali čítárnu v naší škole.  Hned poté jsme navštívili Listování knížky Kafe a cigárko. To bylo opravdu skvělé.

         V dubnu jsem začala hledat práci v oboru. Jednu skvělou a vysněnou jsem získala, ale bohužel se z toho vyklubala strašně nezodpovědná šéfová, tak jsem od toho dala ruce pryč a hledala dál. Poprvé jsem s kamarádama navštívila únikovou hru (viz článek TADY) Konec dubna přinesl ještě Majáles, na který se vždy moc těším a letos vyšlo i skvělý počasí.

         Květen pro mě znamenal hodně, protože jsem nastoupila do mé nové práce. Pracuji jako projektantka v developerské firmě a jsem tam moc spokojená. Práce i kolektiv je super a navíc je to už praxe v oboru, takže jsem si splnila další sen. O pár dní později jsem natáčela spot pro Bohemia sekt, který jsem však doteď neviděla, protože by měl být jen v Plzni v muzeu Bohemia sektu. Měla bych si tam tedy udělat výlet dřív, než natočí nový :D.

         Červen byl ve znamení zkoušek, mezi nimi jsem si odskočila na rozlučku mojí kamarádky s jejím přítelem, kteří odlítali na Work and travel do Ameriky. Zkoušky se mi povedly tentokrát úplně v pohodě a konec června jsem strávila s tehdejším přítelem a kamarádkou s jejím přítelem v Tatrách, kde jsem byla poprvé a moc se mi tam líbilo. Udělali jsme si nějaký tůry a bylo to super. S tehdejším přítelem píši proto, protože jsme se hned následující víkend rozešli. Naštěstí už napořád.

        Červenec byl strašně nabitý a hned po rozchodu mě čekalo stěhování z kolejí do bytu, takže mi přijela pomoct mamka s malým bráchou a spojili jsme to s procházkou po Praze. Chtěla jsem tohle léto co nejvíc prozkoumat Prahu, protože na to, jak dlouho tam jsem, jsem toho moc neviděla. To se mi celkem povedlo díky kamarádovi, se kterým jsme byli skoro každý den po práci venku, ať už v letním kině, nebo někde v parku a tak. Taky zamnou přijel můj kamarád z Irska, se kterým jsme se potkali v Anglii. Jeli jsme do Kutné Hory, kde jsem byla poprvé, a další den na Karlštejn a rovnou se kouknout na nějakou Ameriku (k velké už jsme nějak nestíhali dojít, protože jsme potřebovali ještě přestěhovat nějaký věci z koleje na byt). Počasí nám vyšlo skvěle, takže výlety byly úžasný. Zanedlouho na to mě na víkend přijel navštívit další kamarád, a tak jsme zase prošli kousek Prahy, načerpali z ní trochu energie a úžívali si volno.

       Srpen začal skvěle, protože mě přijela navštívit, tentokrát kamarádka z Anglie, Jaruška. Sice jen tak na skok, ale moc ráda jsem ji viděla. Touto dobou se stala taky hodně smutná věc, a to že mě opustil jeden moc blízkej člověk, takže od té doby furt jenom smutním, a i když se pak děly skvělý věci, pořád tam ten smutek a myšlenky jsou. Srpen už jsem si tedy tak neužila, S Kik a její kamarádkou jsme aspoň vyrazily na víkend na Pasohlávky, užít si ještě to letní počasí. Tam jsme poznali fajn lidi, o kterých se zmíním zachvilku. V Srpnu mě taky přijela navštívit Kik ke mě domů, poprvé, a tak jsem ji vzala na Helfštýn, kde se nám stala taková vtipná příhoda, ale o té asi někdy jindy. Svezla jsem ji na mém Mistrovi a tak okusila, že ježdění na koni není zas taková pohádka, ale šlo jí to skvěle.

      V září jsem ji naopak přijela navštívit já. Jeli jsme na pivní slavnosti poslechnout nějaký kapely a další den vyrazili s kamarádama z Pasohlávek na Praděd, na kterým jsme ani jedna ještě nebyly. Jesenická příroda je úplně boží a nádherná, jako z pohádky. Byl to opravdu úžasnej výšlap tak se těším, kdy někam vyrazíme zase. Další víkend jsem vzala rodiče a jeli jsme na výlet na Stezku v oblacích a na bobovou dráhu, na které jsem nikdy nebyla. Oni však nejsou vůbec zvyklí chodit do kopce, takže mi řekli, že se mnou na výletě jsou naposledy :D. V září mě taky čekala svatba kamaráda a kamarádky, která byla úplně pohádková a viděla jsem se na ní zase s lidma, který moc často nepotkávám, takže to bylo moc příjemný, vidět všechny pohromadě. Před svatbou jsme si ještě udělaly výlet do Drážďan, ale zrovna celej den pršelo, takže jsme ho strávili jenom v nákupním centru a po obchodech. Naštěstí jsem v Drážďaněch už 2x byla, takže mi to zas tak nevadilo. Ke konci září nás čekal ještě další výlet, tentokrát jednodenní do Františkových lázní. Město bylo pěkné, ale horkou čokoládu a ani kafe (prej) dobrý nikde neměli, takže už tam příště nepojedu :D.  V září se mi taky stala škaredá věc. Ukradli mi peněženku, takže si dovedete představit všechny ty lítačky kolem toho. Jak se to všechno tak pokazilo, jednou před prací jsem se sbalila a vyrazila se podívat na východ slunce na kopec nad Smíchovem, kam jsem se už strašně dlouho chtěla podívat. Bylo to krásný a strašně mě to nabilo energií, být tak sama se sebou, brzo ráno, na místě, kam jste tak strašně dlouho chtěli jít.

         V říjnu jsem začala chodit do nové posilovny, takže už jsem nemusela dojíždět po práci do posilovny na kolejích. O tom mám více v článku TADY. Každý rok se taky moc těším na Signal festival. Přijel za námi kamarád Dan a tak jsme pár stanovišť prošli. Nestihli jsme toho ale moc, což mě mrzí. Snad příští rok. Taky jsem byla v kině na Dívce ve vlaku (více taky v článku TADY) a začala chodit znovu na Fitbox. Se začátkem semestru jsem chodila i na malbu, která byla příjemnou změnou po 3 semestrech kreslení.(více TADY).

          Listopad byl už zase o něco záživnější. Taťkovi jsem dala na narozeniny lístky na akustický koncert TEAMu, tak jsem si s rodiči udělala pěkný odpoledne a večer. Poprvé jsem si taky vyzkoušela Poledance (viz TADY) a s Kik jsme si udělaly dovolenou. Vzala jsem ji do Liverpoolu, který mi tak moc chyběl, a na pár hodin do Amsterdamu (článek TADY). Psala jsem o naší dovolené článek TADY. Na konci listopadu jsme ještě pomáhali ve škole na dni otevřených dveří, tak jsme zas potkali nový lidi a přejedli se ovoce s čokoládou :D .

        No a teď už je prosinec. Ten už se nese pouze v přípravách na zkouškový. K tomu všemu jsem si ještě přibrala jednu soutěž, o které se možná rozepíšu v nějakém z dalších článků, chci však počkat až na výsledek, což bude až někdy v lednu nebo únoru. Zajímavější tedy je spíš až konec prosince, kdy jsem den před odjezdem domů šla poprvé darovat krevní plasmu (článek TADY). Mám radost z toho, že tím můžu někomu pomoci, takže se chystám brzy na další odběr, protože platný je vždy až ten druhý. Hned potom jsem se vrhla na dokupování vánočních dárků, nasání vánoční atmosféry v Praze a konečně odjezd domů. Na Štědrý den jsem stihla být s mým Mistrem, odpoledne zajít za kupou kamarádů z vedlejší vesnice, večer být s rodinou a vyčerpaná usnout ještě zasypaná rozbalenýma dárkama. Naštěstí to byl jen krátký "šlofík" a tak jsem stihla udělat ještě něco do školy. Prázdniny trávím tedy hlavně školně, ale taky hodně s rodinou, kamarádama a mým Mistrem. Silvestr budu trávit s kamarádama na chatě, tak jsem moc zvědavá jaký to bude.

       Pokud jste to dočetli až sem, tak si toho moc vážím. Chtěla jsem vám ten rok přiblížit trochu víc, protože jsem vůbec neblogovala, tak aby jste byli v obraze. Během roku jsem měla i několik focení a natáčení, o těch podzimních focení jsem psala TADY.

       Věřím, že rok 2017 bude stejně skvělej jak ten letošní. Už teď mám naplánovaných spoustu úžasných akcí, na které se moc těším.