Nedávno jsem se zas trochu přiblížila mému snu. Navrhovat interiéry. Ne jen tak ve volném čase, ale jako práci. Práci, která je zároveň koníčkem, a který se snažíte pořád nějak rozvíjet a zlepšovat se v něm. Rozhodla jsem se o to s vámi podělit, protože je v poslední době tolik práce, že se člověk nestihne ani zastavit a zaznamenat si co prožívá, aby se k tomu mohl někdy vrátit a zavzpomínat.

Tohle je tedy jedna malá část toho, co mě po dlouhé době dostalo do stavu, kdy zapomínám na čas. Jsou to tři varianty koupelny, kterou si klient představoval jako moderní a s požadavkem použití betonové stěrky. Měla jsem to štěstí, že máme hodně podobný vkus, takže to byla jedna radost.

Je tady poslední příspěvek z Kodaně. Poslední den jsme měli zase dietní chodící. Tentokrát jsme vyrazili úplně mimo centrum, konkrétně do části Ørestad, kterou zakončuje 8-tallet, což je bytový dům do tvaru osmičky. Bývá ale tak navštěvovaný turisty, že má omezenou návštěvní dobu. Je to opravdu zajímavý projekt, takže doporučuji si o něm zjistit více. Po cestě bylo ještě několik dalších zajímavých budov, například VM House či The Mountain Dwellings. V téhle části jsme si nejvíce všimli toho, jak jim vůbec nevadí to, že mají všechny stěny směrem ven prosklené. Nejen, že vidět ten nepořádek a zadní stěny nábytku není moc pěkný, soukromí nemáte taky téměř žádný. Taky v domácnostech mají často fakt zvláštní věci (takový dánský no). Například úplně historicky starý svícny. Nevim jestli to byla náhoda, nebo takový zvláštní věci mají fakt rádi. (nebo jsme divní my - taky možnost) 

     Máme tady další den naší výpravy do úžasné Kodaně. V sobotu jsme měli v plánu půjčit si kola a projet místa, na který bychom šli pěšky celkem dlouho. Nečekaně nás vítalo krásný slunečný počasí, tak na tričko, oproti předchozímu dnu celkem změna.

 dnes se s vámi podělím o první den naší krátké jarní dovolené (já vim, je už půlka léta, ale čas běží rychleji, než bych chtěla), kterou jsme chtěli načerpat energii před zkouškovým obdobím. Všechno to plánování začalo už někdy v lednu, kdy jsme začali pokukovat po letenkách a ubytování. Ubytování jsme sehnali přes Airbnb v bytě jedné dánky. Podle fotek byt vypadal čistě, prostorně, ale nebyl moc blízko centra, což nás ale neodradilo.

Ahoj!

Tak takhle nějak vypadám na dovolené já. Někdo se jezdí vyvalovat k moři, já jezdím na dovolenou domů a válím se s mým Mistrem v trávě.

Dlouho jsem se neozvala, tak snad se mi podaří to brzo dohnat, protože vám chci povyprávět o mojí jarní dovolené v Kodani a ukázat vám všechny ty fotky.

Po té jarní dovolené už však nic zajímavýho nebylo, pouze škola, škola, práce, škola. Ani posilku sem nestíhala tak, jak jsem chtěla. Byl to fakt nejhnusnější rok za celý studium, jestli bude čtvrťák horší, jak už mě asi fakt klepne. Tohle léto si chci proto pořádně užít. začala jsem tím, že doháním resty s kamarádama a rodinou.

Tak se mějte krásně!

Dnes jsem tady s článkem o několika sebe-vzdělávacích kurzech, kterých jsem se zúčastnila za poslední 4 měsíce, a které mi dost pomohly a docela ovlivní směr, kterým se snažím jít. Všechno to byly 2-3 hodinové jednodenní semináře nebo lekce, které pořádaly naše studentský centra na ČVUT. Nabízí jich mnohem víc, různě zaměřených, ale všechny jsem bohužel nezvládla stihnout.

V první části semestru jsem totiž měla docela kreativní krizi. Nebyla jsem schopná nic pořádně vymyslet, čas vyhrazený na učení jsem strávila hleděním do papírů, začala jsem pochybovat o tom, jestli na to všechno mám, co vlastně chci a tak. V téhle době jsem se přihlašovala na kurzy a jsem moc ráda, že jsem si zvolila zrovna tyhle, protože mě z té mojí krize docela vytáhly nebo možná odpoutaly moji pozornost jiným směrem. Všechny mě něčím obohatily a pomohly se mi na věci dívat trochu jinak.

     Je to asi 9 měsíců, co jsem se odstěhovala z kolejí Podolí do bytu na Dejvicích. Neříkám, že okolí Pražského povstání a Pankráce se mi nelíbilo, protože to není pravda, naopak. Celkem blízko metro, kousek Vyšehrad, na náplavku taky né moc daleko. To, že byly blízko Arkády (pro nepražáky: obchodní centrum) bylo taky skvělý (až na ty slabší chvíle, kdy jdete jen pro chleba do Alberta a vrátíte se po dvou hodinách s pár taškama, poloprázdnou peněženkou a pochopitelně bez toho chleba). Nelze opomenout ani krásný parčík za Arkádama a výhled na Pražský Hrad.