Jaké je magisterské zaměření Architektura a urbanismus?

by - března 26, 2019

     Na naší fakultě se jako pokračování bakalářského studia architektury nabízí dva magisterské obory. Jeden totožný jako bakalářské, architektura a stavitelství (A+S), jako druhý architektura a urbanismus (A+U). V době, kdy jsem začala uvažovat nad druhou možností, jsem hledala různé informace o tom, jaké to studium urbanismu je. Jelikož tam jde ale sotva 1/5 lidí, informací jsem moc nenašla. Jediné co, tak že je to mnohem víc v klidu. Taková informace mi však logicky nestačila, proto bych chtěla dnešní článek věnovat právě tomu, proč jsem se pro urbanismus vlastně rozhodla, co mě tak ovlivnilo, jaké to tedy je a zda toho lituju.


Rozhodování

     Mezi nejdůležitější věci, které mě nejvíce ovlivňovaly byly: průběh studia, předměty, pozdější uplatnění a celkový přínos do budoucna.

Průběh studia: 

     K tomuto jsem bohužel moc informací neměla, několik zdrojů však tvrdilo, že je studium pohodovější, učitelé vás berou jako kolegy a celkově tam vládne lepší atmosféra. Jelikož jsem měla už v tu dobu školy plné zuby, profesoři v ateliérech si ve většině případů léčili ego a ve skutečnosti se vás nesnažili nikam posunout. Představa, že tohle budu snášet další dva roky mě opravdu nelákala. Škola je opravdu náročná nejen na čas, ale i na psychiku.

Předměty:

     Polovina předmětů zůstávala společná pro oba obory. Ateliéry však na urbanismu byly orientovány hlavně na urbanismus, což je výhoda především v druhém semestru, kde je na A+S ateliér konstrukční (což je samo o sobě peklo, ale umět dělat věci konstrukčně správně je důležité). To by mi zas tak nevadilo, kdyby se v něm řešila budova, tak jako v ateliéru na bakaláři. V některých ateliérech se totiž zabývají návrhem lávky, rozhledny atd. To jsou věci, které mě absolutně nezajímají a k navrhování rozhleden mám po prvním roce na bakaláři mega odpor. Dalším předmětem, který mě odrazoval zůstat na A+S byly dějiny architektury. Nesnáším vše takhle teoretické a navíc spojené s historií. Bohatě mi stačily 3 semestry a o dalším sem ani náhodou netoužila.
     Ostatní předměty, co se lišily byly většinou i podle názvu zajímavější na A+U než na A+S, až na předmět interiér. Jak možná víte, mě interiér baví asi úplně nejvíc, a právě tohle bylo to, proč jsem dlouho chtěla zůstat na A+S

Pozdější uplatnění a celkový přínos do budoucna: 

     Během studia jsem vůbec neměla pocit, že bych se naučila o hodně víc než na střední. Stavební průmyslovka mi dala opravdu hodně dobrý základ a na VŠ jsem ty znalosti mohla akorát víc prohloubit, nepřišlo mi ale, že by mě učila nějak efektivně něco dál. Mnohem přínosnější mi přišlo si pootevřít vrátka i k něčemu dalšímu, čím byl urbanismus. Na bakaláři jsme ho měli sice 3 semestry, neměla jsem však pocit, že bych tomu rozuměla. Prostě jsem se vždy naučila na zkoušku, během semestru se snažila ty věci uplatňovat, ale nemůžu říct, že bych jim pak v celkovém měřítku nějak moc rozuměla. Vždy se mi však líbil způsob výuky a přístupu k nám.
     Navíc rozumět všem mapám a podkladům, které jsou pro návrh ze začátku zásadní, to mi dávalo smysl. Urbanismus je podle mě hodně důležitou částí návrhu stavby, nemluvě o tom, že se tím nabízí větší možnost práce. Možnost podílet se na rozvoji města nebo vesnice a rozumět tomu nebo umět číst věci, které na první pohled třeba nejdou vidět. To je zajímavé a velké plus. Nehledě na tom, že když za architektem přijde investor s tím, že chce zpracovat nějaký pozemek na několik stavebních parcel a následně prodat nebo dokonce na parcele navrhnout nějaký větší komplex, v tomto okamžiku je nejdůležitější právě urbanismus, aby všude nevznikala tzv. kobercová zástavba.
     Dávalo mi to prostě mnohem větší smysl, využít ty další dva roky k rozšíření znalostí i v tom větším měřítku, než jen studování toho samého dokola, navíc pro mě v několika zásadních předmětech zbytečného, protože mosty a rozhledny fakt nikdy navrhovat nechci, a už vůbec ne je počítat (vycházela jsem z informací od starších studentů).

     Rozhodla jsem se tedy pro urbanismus, i když si spousta lidí klepe na čelo, proč jsem šla na urbanismus, když mě baví interiéry. Na normálním A+S bych však ten interiér studovala pouze v jednom předmětu a jeden semestr. Navíc je možnost si zapsat předmět Interiér, i když je člověk na úplně jiném oboru.  V tom případě už pak vlastně nebylo žádné proti, k tomu jít na urbanismus.


1. Semestr

     Celkově jsem z prvního semestru nadšená. Zvěsti o lepší atmosféře se potvrdily. Nikdo se na nás nedívá jak na idioty, dozvídáme se informace z opravdové praxe, protože vyučující z té praxe opravdu jsou, a ne jen že šli po škole na doktorát a pak učit, tudíž vypráví věci z „praxe“, kterou nikdy ve skutečnosti nezažili. Jelikož je nás na oboru pouze 20, oborové přednášky se tím pádem staly „povinné“. Ráda bych rozebrala všechny předměty, které jsme měli, protože k nim není nikde moc informací, což je zapříčiněno i tím, že se neustále hýbe s předmětama. Různě se spojují atd.

Ateliér AMG1: Hned první hodinu před nás předstoupili 4 vyučující + 2 doktorandi, což je vzhledem k tomu, že nás studentu je necelých 20 docela nezvyk. Všichni vyučující měli připraveno několik zadání, postupně nám je odprezentovali a pak nám dali cca 15 minut na to, abychom si vybrali, kdo co chce zpracovávat. Nabídka byla opravdu široká, takže si každý mohl vybrat, jestli chce řešit spíš vesnici, část města nebo třeba volnou plochu za městem. Tím jsme se rozdělili na 3 skupiny, kdy každou skupinu měl vždy učitel + doktorand, v jednom případě 2 profesoři. Řekli nám nějaké info co si máme připravit na příště, co se od nás očekává, jak máme provádět průzkum území, čeho si všímat atd.
     Při prezentacích během semestru nás vyzývali k tomu, abychom se hodnotili navzájem a to jak obsah, návrh tak i samotný přednes. Potom sami dodali nějaké otázky a poznámky. Na rozdíl od ateliérů na A+S s námi vždy jednali na rovinu, nikomu nenadržovali a ani se nesnažili nikoho ztrapnit. Nikdy, ani jednou za celý semestr se to nestalo. Pro nás všechny bylo ten první semestr těžký odhadnout, kolik práce nás čeká k úplnému odevzdání. Trošku pokulhávalo to, že nikdo pořádně nevěděl jak výstupy mají vypadat, co všechno v nich teda má být, popř jakým stylem to má být zpracované.
     Nejlepší na tom celé bylo, že když jsme odevzdali, ještě ten den jsme se všichni sešli a nejen, že shrnuli celý semestr, ale úplně každý dostal velmi hodnotnou zpětnou vazbu. Každý ten vedoucí po jednom komentoval výstupy lidí v jeho skupině, bylo vidět, že si opravdu pamatují, jak jsme během semestru pracovali a postupovali. Na rovinu řekli, proč dali danou známku, proč se třeba při nerozhodné známce rozhodli pro horší, popř pro lepší, co to na konci zhoršilo nebo naopak zlepšilo.
     Další skvělá věc byla, že nás nedrželi přikovaný v ateliéru, ale po konzultacích nás brali na procházky po zajímavých komplexech a urbanistických řešeních v Praze. To bylo opravdu hodně přínosný, protože vždycky zmínili jak pozitiva, tak negativa. Všechny věci tedy můžeme vidět naživo a ne si jen domýšlet, co tím asi myslí, když nám ve škole něco vykládají.
Prostě opravdu bylo vidět, že nás chcou posunout a že nás nemají za blbečky.


Systémy budov: Předmět měl pouze čtyř hodinové přednášky a byl společný jak pro oba architektonické obory, tak i pro další dva (myslím že inteligentní budovy a budovy a prostředí). Nikdy jsem na přednášky (kromě prváků, kde sem je prospala) nechodila. Tyhle ale stály za to. Bylo to takové opakování a shrnutí  všech důležitých věcí pro navrhování. Nechtěli po nás učení se teoretických blbosti, ale abychom tomu opravdu komplexně rozuměli. Bohužel jsem chodila na přednášky jen zhruba do poloviny semestru, pak už jsem to časově prostě nedávala. Moc mě to ale mrzí. Zkouška pak byla docela těžká a hlavně fakt zvláštním způsobem hodnocená. Dalo to vždy max půlka lidí a z těch co to dali, měla většina E,D.

Urbanistické struktury a rozvoj měst: Tento předmět byl oborový a měl pouze přednášky. Přednášky mě nějak extra nebavily, často to bylo jen rozebírání měst, dost zdlouhavě, ale občas nám přišli přednášet i lidé z praxe a přednášky některých z nich byly opravdu zajímavé.
Během semestru jsme pak ještě dělali seminární práci na rozbor nějakého menšího, ale námi známého města. Právě z hodnocení této seminárky se vycházelo při zkoušce, která byla doplněna o dvě otázky z probíraných téma z přednášek.

Historické konstrukce a rekonstrukce budov: Zajímavý předmět, kdyby se víc propojil s praxí. Ve skutečnosti je to totiž jen samá teorie, ve které se opakují všechny historické konstrukce a postupy + doplněné o jejich metody rekonstrukce. Navíc čtyř hodinová přednáška uprostřed dne (žádný předmět po ani před přednáškama není)... Ti lidi na fakultě si sami říkají o to, aby na ně nikdo nechodil. Byla jsem pouze na první přednášce a už po prvních pěti minutách jsem 4 minuty byla myšlenkama mimo. Takže asi takhle zábavné to je. Předmět měl ještě dvouhodinové cvičení, kde se zadala práce ve dvojicích. Vybrali jsme si nějakou historicky hodnotnou budovu ve špatném stavu, popisovali ji a navrhli sanační opatření. Nějakou práci (nezábavnou) to dalo, ale absolutně potom nechápu známkování seminárky. Taky čas po který to opravovali byl opravdu dlouhý. Samotná seminárka na zkoušku moc vliv prý neměla, zkouška byla jen z docela dost těžkého testu (5 otázek). Tento předmět opět většina lidí nedávala a chodili na něj často minimálně na 2x. Známkování raději nekomentuji.


Rozvrh zimního semestru 2018

Celý první semestr hodnotím velmi pozitivně. Přišlo mi, že byl trochu jednodušší než všechny předchozí, mohli jsme tedy trochu nabrat síly a dat mnohem víc energie do všech prací.  Jelikož článek píšu už v průběhu dalšího semestru, musím říct, že náročnost se vrátila opět do normálu a rozvrh patří k těm nejhorším za poslední dobu.

     Na závěr bych ráda podotkla, že celé tohle shrnutí je pouze můj pohled na věc, proto budu ráda, když se třeba ozvou ti, co urbanismus na naší fakultě taky studují a napíší třeba jejich názor. Věřím, že za něj všichni následovníci budou rádi.

Na celou práci, která doprovází tento článek se můžete podívat ZDE.

DALŠÍ ČLÁNKY NA PODOBNÉ TÉMA: 
Tipy nejen pro budoucí studenty architektury
Jak náročné je studium architektury na ČVUT?
Kde se vzdělávat online?

You May Also Like

3 komentářů

  1. Studuju s Ivčou ve stejném ročníku urbanismus. Rozhodně také opěvuji skvělý a takřka rodinný přístup profesorů a doktorandů k nám studentům. Je nás reálně 17 v ročníku a nemají potřebu někoho dusit a nechat vyhodit. Rozhodně je to skvělý způsob, jak si rozšířit znalosti a portfolio do budoucna o znalosti urbanismu. Lze tak navrhovat více komplexně, přijímat více zakázek a nikdo neříká, že nemůžete v praxi navrhovat budovy stejně jako ostatní. Přeci jen vylezeme všichni jako Ing. arch. :) Druhý semestr je sice náročnější než ten první, který byl extra volný, ale za sebe nemohu říct, že by to byl nějaký "nejhorší za poslední dobu". Stále si myslím, že je volnější, než mnoho jiných na bakaláři.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To nejhorší za poslední dobu bylo pouze k rozvrhu, ne k semestru, ale moc děkuju za přidání názoru :)

      Smazat
  2. Tak myslím, že tenhle článek je spíš pro mou sestru, tu by to do budoucna mohlo zajímat. :D :D

    OdpovědětSmazat

Děkuji za komentář:)