Architektura a urbanismus je jedno z magisterských zaměření na ČVUT. O tom proč jsem se na něj rozhodla jít a jaký byl první semestr jsem psala v článku: Jaké je magisterské zaměření Architektura a urbanismus? Další semestr je zamnou a já bych se s vámi ráda podělila o to, jaký ten "poslední" semestr na vysoké škole byl. Teď už mě totiž čeká pouze diplomová práce a povinný předmět už nemáme žádný, tedy pokud někdo nedodělává předměty, které v předchozích semestrech nedodělal. V takovém případě si ale nejsem jistá, jestli by byl puštěný k obhajobě diplomové práce.
Architektura a urbanismus je jedno z magisterských zaměření na ČVUT. O tom proč jsem se na něj rozhodla jít a jaký byl první semestr jsem psala v článku: Jaké je magisterské zaměření Architektura a urbanismus? Jelikož se pro tento obor rozhodne jen zhruba 12% lidí z bakalářského studia, často se mění předměty a obor se ve škole skoro vůbec neprosazuje, rozhodla jsem se zhodnotit a rozepsat i předměty z druhého semestru, protože se o nich informace hledají dost těžko.
Na naší fakultě se jako pokračování bakalářského studia architektury nabízí dva magisterské obory. Jeden totožný jako bakalářské, architektura a stavitelství (A+S), jako druhý architektura a urbanismus (A+U). V době, kdy jsem začala uvažovat nad druhou možností, jsem hledala různé informace o tom, jaké to studium urbanismu je. Jelikož tam jde ale sotva 1/5 lidí, informací jsem moc nenašla. Jediné co, tak že je to mnohem víc v klidu. Taková informace mi však logicky nestačila, proto bych chtěla dnešní článek věnovat právě tomu, proč jsem se pro urbanismus vlastně rozhodla, co mě tak ovlivnilo, jaké to tedy je a zda toho lituju.
Má někdo z vás taky tak trochu pocit, že je workoholik? Já poslední dobou ano...teda možná spíš už tak rok. Třeba tohle léto jsem si mohla užít jen se stáží a mít tak každý odpoledne i víkend volno, ale co já jsem nedělala? Vzala jsem si ještě navíc další projekty a když už těch placených věcí bylo dost, naložila jsem si ještě jednu architektonickou soutěž. A právě o té bude dnes řeč. Pochopitelně jsem se k ní nedostala dřív než týden před odevzdáním, což pak způsobilo to, že jsem absolutně nestíhala a dokončovala ji ještě během víkendu s kamarády a po cestě do Prahy.
Ráda bych vás seznámila s prací, které jsem poslední semestr věnovala nejvíce času. Je to můj návrh rodinného domu částečně krytého zeminou. Snažila jsem se využít maximum z daného pozemku a přizpůsobit tomu celý koncept.
Jsem tady s pokračováním workshopu na téma When interior design meets fashion v Miláně.
O prvním dojmu jsem už mluvila v minulém článku TADY, takže dnes přicházím s tou lepší půlkou a vším dalším, z čeho jsem byla tak nadšená.
V příštích pár článcích bych vás ráda vzala s sebou do Milána, kam jsem vyjela na týdenní workshop do školy Politechnico de Milano. Kurz je součásti programu Athens a je z velké části dotován školou, což je super. Navíc se na něj nedělají žádné přijímací testy ani nic takového, zda vás vyberou záleží na prospěchu, počtu absolvovaných zahraničních výjezdů a dalších záležitostech. Vybírat si můžete z několika desítek kurzů napříč obory, já si vybrala When interior design meets fashion, protože to byl jeden z mála kurzů zaměřených na architekturu a jediný na interiéry, který mě primárně zajímají.
Nedávno jsem měla příležitost mluvit s lidmi o plánované výstavbě v Praze 12 a tahle zkušenost mě donutila zamyslet se na tím, proč se většina lidí staví k novým zástavbám a rekonstrukcím tak negativně. Nové zástavby a rekonstrukce můžou mít několik podob, proto bych se ráda vyjádřila k jedné z možností, která mi přijde jako jedna z těch nejpřínosnějších, ale společností spíše odmítaná.
Letošní zimu chodím jako šedá karkulka. |
Nedávno jsem se zas trochu přiblížila mému snu. Navrhovat interiéry. Ne jen tak ve volném čase, ale jako práci. Práci, která je zároveň koníčkem, a který se snažíte pořád nějak rozvíjet a zlepšovat se v něm. Rozhodla jsem se o to s vámi podělit, protože je v poslední době tolik práce, že se člověk nestihne ani zastavit a zaznamenat si co prožívá, aby se k tomu mohl někdy vrátit a zavzpomínat.
Tohle je tedy jedna malá část toho, co mě po dlouhé době dostalo do stavu, kdy zapomínám na čas. Jsou to tři varianty koupelny, kterou si klient představoval jako moderní a s požadavkem použití betonové stěrky. Měla jsem to štěstí, že máme hodně podobný vkus, takže to byla jedna radost.
Ahoj,
v dnešním článku bych vám ráda představila můj grafický návrh, který jsem zpracovala do soutěže pro administrativní budovu Butterfly. V soutěži jsem se bohužel neumístila, a ani nevím, jak vypadaly výherní projekty, což je mi celkem líto.
Téma soutěže bylo navrhnout 4 reprezentační stěny do 2 átrií, které jsou úplně totožné. Každá stěna měla být pojata trochu jinak, ale zároveň je všechny mělo něco propojovat.
Převažujícím materiálem v átriích budovy bude pohledový beton a v určitých částech sklo. Více informací o projektu na www.butterfly-karlin.cz
Ahoj,
párkrát jste si psali o článek o mojí škole.
Studuji 3. ročník na ČVUT, fakultu stavební a obor Architektura a stavitelství. Tento obor má bakalářské studium na 4 roky a magisterské na 2. Oficiálně. Kdo chce, nebo ani chtít nemusí, si to někdy bohužel musí prodloužit. Popravdě, všechno, co tady napíšu fakt nepřeháním. Nepatřím mezi šprty, ale ani mezi ty, kteří se nesnaží. Šla jsem na tuto školu s cílem získat titul Ing.arch. a tak pro to něco dělám. Vzhledem k tomu, že do toho ještě chodím pravidelně do práce, tak se obávám, že bych musela být opravdový génius a hlavně člověk, který nemusí spát, abych mohla mít excelentní výsledky a měla samý A. Je to prostě škola opravdu náročná, nejvíce však časově.
O většině škol se říká, že nejhorší je první rok, dva, a pak už je to jen lehčí. Říká se, jak je vysoká jedna velká párty, stačí jít občas do školy, pak si občas odskočit na zkoušky a vlastně se skoro pořád flákat a užívat si mládí. Bohužel, architekti musí být vždy spešl a u nás to tak vůbec není. Každým rokem se náročnost stupňuje, po roce (ti odolní po 2) se z vás stane člověk, který nemá volný čas, všichni vaši kamarádi se protřídí a zůstanou jen ti opravdoví přátelé, kteří si zvyknou na to, že vás vidí 3x za rok (když se poštěstí). A pokud do toho ještě pracujete a občas chcete i sportovat, dostanete se vlastně do takového světa, kde musíte prostě svoji školu milovat, jinak byste to nevydrželi.
Ahoj!
Už dlouhou dobu zastávám názor, že v televizi nic není. Prostě doslova. Jednou za čas, když už bych měla chuť si ji pustit, není nic, na co by se dalo dívat, dokonce ani když už bych si chtěla pustit nějaký písničky třeba na Óčku, tak i tam jsou zrovna reklamy. Copak to nemůžou vysílat i něco jiného než seriály, detektivky a reklamy?
Jednou bych se chtěla podílet na sestavování programu televize. Všechny zahraniční filmy a seriály, bych dávala v originálním znění a divák by si mohl vybrat zda chce i titulky, popřípadě jestli české, anglické nebo v jiném jazyce. Myslím, že by to přineslo jen samé klady, zejména pro mladší generaci, které by to určitě mnohem více pomohlo v učení se cizího jazyka.
No jenomže než se něco takového uskuteční, držím se své vize, že budu mít obývák bez televize. A jak asi tak může vypadat obývák bez televize? Co bude tou dominantou v tom pokoji? Jednou variantou je určitě krásný velký krb, ale tou druhou třeba tohle:
Už dlouhou dobu zastávám názor, že v televizi nic není. Prostě doslova. Jednou za čas, když už bych měla chuť si ji pustit, není nic, na co by se dalo dívat, dokonce ani když už bych si chtěla pustit nějaký písničky třeba na Óčku, tak i tam jsou zrovna reklamy. Copak to nemůžou vysílat i něco jiného než seriály, detektivky a reklamy?
Jednou bych se chtěla podílet na sestavování programu televize. Všechny zahraniční filmy a seriály, bych dávala v originálním znění a divák by si mohl vybrat zda chce i titulky, popřípadě jestli české, anglické nebo v jiném jazyce. Myslím, že by to přineslo jen samé klady, zejména pro mladší generaci, které by to určitě mnohem více pomohlo v učení se cizího jazyka.
No jenomže než se něco takového uskuteční, držím se své vize, že budu mít obývák bez televize. A jak asi tak může vypadat obývák bez televize? Co bude tou dominantou v tom pokoji? Jednou variantou je určitě krásný velký krb, ale tou druhou třeba tohle:
Ahoj!
Ani nevím, kde začít. Minulý pátek jsem byla na focení, ale zatím mám jen jednu fotku, se kterou nejsem 100% spokojená, takže budeme muset ještě chvilinku počkat. Místo toho tady mám fotky z párty s mojí nejúžasnější spolubydlící a dalšíma super lidma.My sister from another mother <3 |
Kromě toho mám konečně kousek domova u mě v pokoji. |
Moje dnešní kresba ve výtvarce |
Dnes jsem zvládla dostat dostatek bodů ze zápočtového testu z matiky, takže už mám první zápočet! Jupí! Zítra mě čeká z geologie, kde budeme poznávat šutry. No jsem zvědavá, jak to dopadne. Snad dobře.
Ahoj!
No a tady je malá ukázka naší normální konverzace s mojí spolubydlící.
P.S. Brzo vám ukážu fotky z pátečního focení :)
Tenhle víkend mě utvrdil v tom, že čokoládu minimálně měsíc nechci ani cítit :D Po tom jak v Praze jím celkem zdravě, chodím pravidelně cvičit a konečně jsem něco zhubla, že to poznali i kamarádi a moje rodina, dojela jsem domů a spořádala tolik sladkýho, že už se fakt těším z5 do Prahy :D.
Kromě toho se mi konečně podařilo dokončit jeden úkol do školy, šlo o návrh koupelny. A víte co pro mě bylo nejtěžší? Nakreslit záchod a bidet, prostě jsem se k tomu nemohla dokopat, rači sem dělala 2 hodiny na všem ostatním, místo toho, abych tam ty dva předměty nakreslila a pak si mohla v mém novém přehledu odškrtnout další úkol. Tento víkend byl však zlomový a já to konečně (po měsíci přemlouvání) dokázala! Hurá!
No a tady je malá ukázka naší normální konverzace s mojí spolubydlící.
P.S. Brzo vám ukážu fotky z pátečního focení :)
Ahoj!
nechápu jak se to stalo, ale už zbývá jen měsíc a je konec semestru. No chápete to? Já ne.
Po dvou zápočtových testech, kdy ani jeden nedopadl podle mých představ (díky mým skvělým nervům) jsem dostala první "Áčko"! Hurá!
Celkem se mi daří nebýt pozadu v kreslení, tak vám tady hodím ty moje rovný čáry od ruky.
A takový krásný přehled mi vyrobila spolubydlící, aby jsme si mohly odškrtávat, co už máme hotové a co ne:
A protože chodím 2x týdně cvičit tak jsem si už na začátku semestru pořídila tyhle krásné reeboky (na fotce ale tak krásný nejsou, protože neumím fotit mobilem :D)
A krabici z nich jsem využila po svém, protože na koleji nemám žádný poličky ani šuplíky :D
Tento víkend jsem doma, protože potřebuji dát do kupy můj notebook, snad pak bude všechno šlapat jak má. Chystám se změnit design na blogu, pravděpodobně do nějaké bílé barvy, ale uvidíme.
nechápu jak se to stalo, ale už zbývá jen měsíc a je konec semestru. No chápete to? Já ne.
Po dvou zápočtových testech, kdy ani jeden nedopadl podle mých představ (díky mým skvělým nervům) jsem dostala první "Áčko"! Hurá!
Celkem se mi daří nebýt pozadu v kreslení, tak vám tady hodím ty moje rovný čáry od ruky.
Kromě toho
A protože chodím 2x týdně cvičit tak jsem si už na začátku semestru pořídila tyhle krásné reeboky (na fotce ale tak krásný nejsou, protože neumím fotit mobilem :D)
A krabici z nich jsem využila po svém, protože na koleji nemám žádný poličky ani šuplíky :D
Tento víkend jsem doma, protože potřebuji dát do kupy můj notebook, snad pak bude všechno šlapat jak má. Chystám se změnit design na blogu, pravděpodobně do nějaké bílé barvy, ale uvidíme.
Lepší než z menzy! :) |
Zkusila jsem kaki a kdo ho ještě neměl, ať ho vyzkouší taky, je výborný! |
Ahoj:)
Pokud někdo viděl mojí verzi projektu, se kterým jsem byla v soutěži tak dnes bych vám chtěla ukázat už přepracovanou verzi. S tout verzí jsem se zúčastnila celostátního kola - ČLÁNEK ZDE
Pokud někdo viděl mojí verzi projektu, se kterým jsem byla v soutěži tak dnes bych vám chtěla ukázat už přepracovanou verzi. S tout verzí jsem se zúčastnila celostátního kola - ČLÁNEK ZDE
Ahoj :)
Dnes jsem tady se slibovaným článkem o pohovoru na ČVUT Fsv obor Architektura a stavitelství.
Začnu asi tím, že přijímací kolo se skládá ze dvou částí, první část jsou přijímací zkoušky z matematiky a druhá část je pohovor. Přijímací zkoušku vám mohou prominout, pokud máte průměr známek z matematiky za celé čtyři roky na konečném vysvědčení do 2. Tohle byl můj případ, proto nemohu posoudit jak těžké to bylo nebo jaké příklady tam byly. Zeptala jsem se však pár lidí a říkali, že zas tak lehké to nebylo, ale když jsem se dívala na internet, tak mi ty příklady připadaly celkem lehký.
Zúčastnila jsem se tedy jen pohovoru. Na pohovor jsme si měli donést motivační list, 4 výtvarné práce s architektonickým tématem a kdo chtěl, tak i další věci, které dokazovaly zájem o architekturu (diplomy ze soutěží, více výtvarných prací atd.).
Motivační list nemusel mít klasickou podobu, ale mohl být sestaven z různých fotografií toho co se vám líbí, nelíbí či co vás inspiruje. Měl být na A3 nebo na dvě A4. Já jsem zvolila druhou možnost a pojala jsem to tak, že na jednom papíru bylo to co se mi líbí a na druhém co se mi nelíbí. Doporučuji vám vyhledat si informace o stavbách (kdo je postavil, k čemu slouží a kde stojí), protože já jsem to neudělala a docela dost jsem na tom vyhořela.
Výtvarné práce můžou být z 1/4 tvořeny v počítači, zbytek musí být kreslený rukou. Zajímají je pouze nějaké domy, ulice, perspektiva, návrhy interiéru atd. Takže to, že umíte krásně kreslit portréty je sice super, ale oni se na to dívat nebudou.
Další práce můžou být třeba další kresby či malby, nějaké vizualizace, diplomy z architektonických soutěží (právě tímhle u nich můžete hodně zabodovat) atd. Já jsem měla vizualizace mého projektu ze soutěže, diplomy ze soutěží a ještě jednu výtvarnou práci navíc.
A jak to tedy probíhalo?
V 9:00 jsem dorazila na fakultu a našla místo pohovorů. Pohovory probíhaly u 6 porot. Každá porota se skládala ze dvou lidí. Byl daný seznam podle kterého jsme chodili, ale ti, kteří byli z daleka mohli jít hned na začátku. Každý byl u poroty asi 10-15 minut, potom chvilku počkal,zavolali si ho zpět a řekli mu kolik bodů dostal.
Při pohovoru se vás nejprve zeptali na školu ze které přicházíte, proč chcete jít právě na tuto fakultu a potom se ptali na váš motivační list. Mě se ptali, co to jsou za stavby, kdo je postavil a kde stojí. Následují vaše výtvory a nakonec jim můžete ukázat nějaké další práce.
Potom na chvíli odejdete, necháte jim tam vaše práce a až si vás zavolají tak se můžou ještě na něco zeptat, řeknou vám kolik máte bodů a potom můžete jít.
Oblečení na pohovor je určitě také důležité, nehodí se přijít v teniskách a v tričku s riflema. Kluci tam měli normálně oblek a holky většinu nějaké formální šaty, sukni s košilí či něco podobného. Já jsem měla černé šaty, červené sako a černé lodičky.
Snad některým tento článek pomohl :) Mějte se krásně!
Pokud vás zajímají články o studiu na architektuře, najdete je pod štítkem ČVUT. O architektuře taky píšu na svém webu www.studio-ivush.cz/blog.