Škola už se nevyhnutelně blíží, což není nic pozitivního, takže konečně můžu vydat tyhle ne moc pozitivně působící fotky od Pavla Kůrky, které jsme nafotili ještě v červnu.
Taky na vás působí trochu depresivně?
Ráda bych vás seznámila s prací, které jsem poslední semestr věnovala nejvíce času. Je to můj návrh rodinného domu částečně krytého zeminou. Snažila jsem se využít maximum z daného pozemku a přizpůsobit tomu celý koncept.
Čtyři roky jsou pryč a když jsem končila střední, ty čtyři roky tam mi popravdě utíkaly mnohem rychleji, že jsem ani nevěřila, že už jim je konec. Ale teď? Čtyři roky na vysoké za mnou. Povedlo se mi dokončit bakalářské studium a i když to na jednu stranu uteklo rychle, na tu druhou musím říct, že se událo tolik věcí, že už si ty nejstarší ani nepamatuju tak přesně, jak bych chtěla. Čím to je? Proč nemám ani chuť slavit, když mám dvě třetiny vysoké za sebou. Je mi to trochu líto. Ty nejvýraznější a převládající vzpomínky mám na to, jak strašně jsem se celý semestry cítila a na to, jak jsem čtyři roky pořádně neviděla ani rodinu a kamarády. Už teď můžu s klidem říct, že moji školu nenávidím (ale i miluju zároveň). Navzdory tomu co mi dala, mi toho víc vzala a ještě dva roky brát bude.
Ahoj, došlo mi, že jsem vám sem pěkně dlouho nedala žádný fotky z focení. Fotím poslední dobou už jen opravdu málokdy, protože škola a práce mi berou veškerý čas, ale přeci jen párkrát za rok se s někým na něčem domluvím.
Tomu se tak stalo i ze začátku tohoto roku, kdy jsme byli s Tomášem Hlaváčem domluveni na focení se světýlkama. Ten den byla dost velká zima, bylo taky začátek února, kdo by to čekal.
Můj outfit byl jeden z mých nejoblíbenějších a to pouze sukně, silonky a tenká halenka. Po necelé hodině jsem už tedy úplně mrzla a nejhezčí fotky tedy vznikly z toho začátku, než jsme se světýlky mohli začít fotit.
Z fotek mám ale velkou radost, dopadly nad očekávání dobře. Jak se líbí vám?
Často se mi stává, že začnu pochybovat nad věcmi pro které jsem se rozhodla. Najednou nevidím důvod, proč jít cvičit zrovna dnes, proč se dál zlepšovat v tom co mě baví, proč vůbec dál studovat. Věřím, že takové myšlenky občas postihnou každého. Nejčastěji přichází s neúspěchem, špatnou náladou, neviditelnými výsledky, velkou konkurencí a nebo prostě jen tak.
S takovými věcmi se však snažím bojovat, někdy se to daří méně, někdy více, je však pár věcí, které mě dokážou zpět namotivovat a dodat mi odvahu pokračovat v tom, pro co jsem se rozhodla.
Jaké to jsou?
Ahoj! Po delší odmlce přidávám posledních pár střípků z mého pobytu v Miláně. Je fakt ostuda, že jsem je nedokázala přidat dříve, ale školní povinnosti a práce mi vzali veškerý čas a jelikož jsem dělala bakalářskou práci, snažila jsem se jí věnovat co nejvíc času. Teď už mám však "volno"! Hurááá! Zkouškový jsem stihla rychleji, než jsem čekala a bakalářka je taky odevzdaná. Jelikož naše bakalářská práce není žádná práce typu delší seminárky nebo nějakého výzkumu, ale vypracování studie rodinného domu a k tomu několik technických výkresů, odevzdáním to nekončilo a musíme ještě udělat model našeho návrhu a plachtu, která se bude vyvěšovat ve škole (taková výstava bakalářských a ateliérových prací). Tu plachtu pak budeme mít u sebe při obhajobách. Brzy vám tu moji práci představím, ale tento článek je ještě v duchu moderní architektury v Miláně.
Jsem tady s pokračováním workshopu na téma When interior design meets fashion v Miláně.
O prvním dojmu jsem už mluvila v minulém článku TADY, takže dnes přicházím s tou lepší půlkou a vším dalším, z čeho jsem byla tak nadšená.
V příštích pár článcích bych vás ráda vzala s sebou do Milána, kam jsem vyjela na týdenní workshop do školy Politechnico de Milano. Kurz je součásti programu Athens a je z velké části dotován školou, což je super. Navíc se na něj nedělají žádné přijímací testy ani nic takového, zda vás vyberou záleží na prospěchu, počtu absolvovaných zahraničních výjezdů a dalších záležitostech. Vybírat si můžete z několika desítek kurzů napříč obory, já si vybrala When interior design meets fashion, protože to byl jeden z mála kurzů zaměřených na architekturu a jediný na interiéry, který mě primárně zajímají.
